Přeskočit na hlavní obsah

Kapitola 1, Pochod smrti

Pochod smrti


Řetězy a pouta při každém kroku rytmicky řinčely a jejich délka mi víceméně diktovala, jakou rychlostí smím jít. Snažil jsem se nevnímat, v jaké pozici se nacházím, a plně jsem se soustředil na své sebevědomé vystupování. Vidět mě a odmyslit si ty kovové ozdoby, nikoho by ani nenapadlo, že jsem vlastně vězeň.

Už od Bifrostu jsem měl působivou eskortu plně ozbrojených Ásgarďanů, kteří mě doprovázeli celou cestu až do paláce. Pěšky. Najednou, když jsem neměl svého koně, přišlo mi takové cestování moc zdlouhavé a nudné. Chlácholil jsem se myšlenkou, že se budu moci pořádně připravit na rozhovor s Ódinem, který mě čeká, ale ještě předtím mě čekalo jedno nemilé překvapení.

Ono se něco slaví? byla moje první myšlenka při pohledu na davy lidí, které se shromáždily na ulicích. Počítal jsem, že u Bifrostu mě Thor předá do rukou strážců a ti mě odvedou do paláce, zatímco on sám se vydá napřed, aby uložil Tesseract do pokladnice. Tím, co bude mezi Duhovým mostem a Všeotcem, jsem se nezabýval. A to byla chyba.

Na první Ásgarďany jsem narazil už na konci Bifrostu a stačil jediný pohled do jejich tváří, aby mi všechno došlo.

Od té doby, co jsem opustil Ásgard, jsem se o svou reputaci vůbec nestaral. Měl jsem dost starostí se záchranou vlastního života, všemožným plánováním a dobýváním, že mi bylo cizí názor úplně ukradený. Ale možná neměl být.

Ásgardský lid se přišel podívat na svého úhlavního nepřítele, mrazivého obra, kterého tak velkoryse přijali mezi sebe, ale on je podvedl a pokusem o ovládnutí jedné z planet Devíti světu ohrozil jejich mír. Přišli si prohlédnout zrádce na jeho poslední cestě, protože mě – jak věřili – stihnete nejvyšší trest.

Tohle byl můj pochod smrti. A já si ho chystal pořádně užít.

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Každý komentář potěší, sušenka odměnou. Kritiky a posměváčky vítáme Thorovým kladivem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kapitola 42, Pravda horší než všechny lži světa

Pravda horší než všechny lži světa T ak to už bylo moc i na ně. Celá záležitost s Avengers měla být jednorázová akce, to si víceméně všichni uvědomovali. Zahnat emzáky plus zavřít Lokiho rovná se status nedobyvatelné planety – to byl původní plán. „ Uděláme si reklamu," tvrdil Fury, „a až se po vesmíru roznese, že Země není bez ochrany, budeme mít pokoj." „ Než najdeme způsob, jak se lépe bránit," dodávala agentka Hillová duchapřítomně, a myslela tím zbraně z kosmického materiálu, geneticky vylepšené vojáky a mnoho dalšího, o čemž se raději nebudu vůbec zmiňovat, abych nevyvolal u midgardských čtenářů hromadnou paniku. (I když by to byla jistě velmi pěkná podívaná.) Zpátky k tématu – podařilo se (plus jako bonus všichni přežili) a tím to mělo skončit. Čistě pro image se opravil, nebo spíš znovu postavil, Avengers Tower a tým se nechal občas vidět někde na nějaké akci v rámci mezinárodního boje proti terorismu. Jen aby to vypadalo, že jsou schopní a kdyby se cokoliv n...
Okomentovat
Další informace

Nepřátelská návštěva

Na postavy nevlastním žádná práva. Příběh je fikce a nevznikl za účelem zisku. Na přidané obrázky nevlastním žádná práva. Všechny grafické přílohy patří svým autorům. Prolog Mohlo to skončit láskou. Mohlo to skončit svatbou. Mohlo to skončit pohádkovým „šťastně až navěky". Ale neskončilo. Část první, PŘIŠEL JSI DO MÉHO ŽIVOTA... Začalo to jako každý den, kdy Sherlock nevyšetřoval. Příchody klientů se časem zredukovaly a teď, kvůli neustávající bouřce, stagnovaly na nule. Pokusy a výzkumy byly jediným záchranným kruhem z oceánu nudy, ale ty se postupně z původně výstředních staly život ohrožujícími. Jejich tvůrce Sherlock Holmes se během jedné průtrže mračen, doprovázenou burácením hromů a září blesků, rozvaloval v křesle a testoval jeden ze svých výtvorů. Látka, jejíž odborný název by byl stejně dlouhý jako současný maraton nevlídného počasí, proudila ze skla stříkačky přímo do jeho žíly. Praskání v krbu a bubnování kapek oznamovaly, že ještě úplně neztratil vědomí, ale šepotavý h...
Okomentovat
Další informace

Kapitola 43, Žezlo na scéně

Žezlo na scéně Možná lhář, možná pravdu mluvící rudovlás ek se na Natashu těšil. A Clintovi nešlo na rozum proč. „Loki říkal, že je fakt dobrá," vysvětlil nadšeně. Pryč byla vážnost a strach. Z hnědých očí se staly rezavé. „Prý je skvělá dvojitá i trojitá agentka. Lže, manipuluje a přitom stojí na té správné straně." Jeho úsměv se rozšířil. „Nemůžu se dočkat, až ji potkám!" Clint se pokoušel tvářit, že nemá nejmenší tušení, o čem mluví, a byl ze srdce rád, že se nikdo nepozastavil u té zmínky o dvojité a trojité agentce. Vážně nerad by Nat vysvětloval, že se ve stavu ovládnutí mysli rozpovídal o její minulosti. To už by radši zemřel rukou toho vybájeného super-záporáka. Teprve když se Natasha konečně objevila, téměř po dvanácti hodinách pryč z Toweru, ve své akční kombinéze a v levé ruce nesla dlouhé pouzdro jako na kytaru, rudovlásek obrátil. „Helvetti," vyskočil jako po zásahu proudem, „snad to není... ? " „Lokiho Žezlo?" napověděl mu Tony. „Bingo."...
Okomentovat
Další informace