Kapitola 43, Žezlo na scéně

Žezlo na scéně

Možná lhář, možná pravdu mluvící rudovlásek se na Natashu těšil. A Clintovi nešlo na rozum proč.

„Loki říkal, že je fakt dobrá," vysvětlil nadšeně. Pryč byla vážnost a strach. Z hnědých očí se staly rezavé. „Prý je skvělá dvojitá i trojitá agentka. Lže, manipuluje a přitom stojí na té správné straně." Jeho úsměv se rozšířil. „Nemůžu se dočkat, až ji potkám!"

Clint se pokoušel tvářit, že nemá nejmenší tušení, o čem mluví, a byl ze srdce rád, že se nikdo nepozastavil u té zmínky o dvojité a trojité agentce. Vážně nerad by Nat vysvětloval, že se ve stavu ovládnutí mysli rozpovídal o její minulosti. To už by radši zemřel rukou toho vybájeného super-záporáka.

Teprve když se Natasha konečně objevila, téměř po dvanácti hodinách pryč z Toweru, ve své akční kombinéze a v levé ruce nesla dlouhé pouzdro jako na kytaru, rudovlásek obrátil.

„Helvetti," vyskočil jako po zásahu proudem, „snad to není... ? "

„Lokiho Žezlo?" napověděl mu Tony. „Bingo."

„Tak mě napadá," prohodil ledabyle Clint, v očích jiskru. „Co ho na tobě vyzkoušet? Uvidíme, třeba funguje i jako detektor lži."

Rudovlásek zděšeně sledoval Natashu přes celou místnost a na Clintovu výhrůžku nijak nereagovat. Snad si nedokázal představit nic horšího, než jen být v přítomnosti – jak jen to říkal? Kamene nekonečna?

×

Neuniklo mi, že první pohled přicházející Natashy patřil mě. Ačkoliv jsem byl první, koho její oči vyhledaly, nijak na to nezareagovala. Přikývla, neusmála se, nerozčílila se. Jen mě vzala na vědomí.

Bruce se na ni usmál. Nijak výrazně, ani nadšeně, ani podrážděně, prostě jen tak na pozdrav. A schoval mobil, kterým jí celou dobu datloval, jak se situace vyvíjí. Nechápu, co tam psal. Jeho zprávy musely být Nic se neděje na tisíc různých způsobů.

Natasha v ruce nesla dlouhé černé pouzdro se zámkem a displejem na otisk dlaně a sken sítnice. Ať už tam bylo cokoliv, nemohl si to vzít jen tak někdo. 

On se k tomu vlastně ani nikdo nehrnul – Thor odvrátil tvář, Steve sklopil oči a Bruce víc zajímala samotná Natasha, než její zavazadlo. Na rozdíl od nich, Clint se usmíval a levý koutek měl trochu výš než pravý. Očividně měl radost, ale u něj to vypadalo nepřirozeně.

Otočil se k agentce čelem a býval by jí okamžitě vyšel v ústrety, ale zastavila ho rudovláskova ruka. Vzpamatoval se z prvotního šoku a začal jednat. „Počkej, to nemůžeš!" naléhal, zatímco pevně tiskl Avengerovo zápěstí. „Loki říkal, že–"

„Nezájem," odbyl ho Clint a vyvlékl se mu jediným trhnutím ruky. Pozdravil se s Nat, ale příliš se nezdržoval zdvořilostmi a se svou dlouholetou kamarádkou položil pouzdro na skleněný stolek a pobídl ji, aby pouzdro svými biometrickými údaji otevřela.

Sledoval jsem agentskou dvojici, zvědavý, co pouzdro skrývá, ale neunikl mi ani rozruch v rozpuštěném vyslýchacím koutku. Rudovlásek se zoufale hryzal do kloubů na zaťaté pěsti a hledal posluchače, který by jeho strastem naslouchal.

Našel ho v Thorovi. „Co říkal Loki?" vyzval ho a snažil se současně sledovat mě, rudovláska s mým runovým symbolem na dlani, oba agenty a Steva s Tonym, kteří se opodál radili o válečných věcech, atomovkách a možnosti spolupráce s ásgardským vojskem.

„Kámen mysli je zrádný," stěžoval si mladý čaroděj. „Ovládání cizích myšlenek a otročení svobodné vůle nemusí být všechno, co zvládne. Možná je to jen začátek." Povzdechl si. „Taky může být branou mezi ostatními Kameny, protože s nimi dokáže navázat nějaký vnitřní kontakt – on tak našel Tesseract," vysvětlovat rychle a po očku se otáčel na Clinta. „Podle Lokiho není nutný přímý kontakt, aby došlo k propojení Kamene a mysli jeho oběti. Já vím, je to šílené, ale prý stačí, aby chtěl někoho ovládnout, a je to." Zavrtěl hlavou a jak se dostával k jádru věci, čím dál pečlivěji sledoval agentskou dvojici. „Podle mě je to bláznovství. Kameny přece nejsou živé, takže schopnost samostatně myslet postrádají. Ale teď si tím nejsem tak úplně jistý, " kousl se do rtu a konečně se přímo podíval na Thora svýma oříškovýma očima, „Viděl jsi Clintovy duhovky?"

×

Thor zareagoval okamžitě.

No ono to vlastně není tak úplně pravda, ale u Avengerů a jiných superhrdinů chránící svět, se to tak očekává. Ve skutečnosti se jenom rychle otočil, aby si ověřil klukovu teorii, a křikl na Natashu, když viděl Clinta zvedat Žezlo z pouzdra, že to možná není dobrý nápad. A on to fakt nebyl dobrý nápad, jak se ukázalo, protože přesně v tu chvíli, kdy to dořekl, se Nat otočila na Clinta a i o dva metry dal jsem viděl, jak zbledla.

„Clinte?"

Nedostala odpověď, ale ránu. Ze strany, přímo do spánku. Byla okamžitě out.

Bůh ví, že Clint nikdy nebyl nejlepší bojovník. Rychlý a vypočítavý, to ano, ale vždycky z dálky s lukem v ruce, ne v boji tělo na tělo. Tak kdo z něj udělal toho neporazitelného ninju? Nebo bych se měl spíš ptát co?

Nevypadalo to, že má někdo ze zbylých Avengerů šanci. Ani oblek Tonyho Starka, Stevův štít nebo Thorovo kladivo. Nezáleželo, jak moc na něj doráželi nebo zda dali jejich svaly tu největší ránu ve svém životě. Byl to víc než jen vyrovnaný boj.

Bruce stál vedle mě i navzdory naléhání, aby se vzdálil do bezpečí, a místo toho odnesl Natashino tělo ze středu rvačky. Ve skrytu vysokého baru jí dal první pomoc a teprve když mi řekl, že bude v pořádku, přestal jsem nad ním postávat a začal jsem něco dělat.

Rudovlásek, který najednou nikoho nezajímal, posbíral ze stolku všechny své zbraně – svitky s kouzly, dvojici pistolí, několik zásobníků, dva krátké vrhací nože, dvě delší dýky, meč s kratší čepelí i jeho obouručního brášku –všechno poschovával do kapes a pouzder a ozbrojil se pouze zmíněným krátkým mečem. Sledoval jsem ho a čekal, co udělá. Pláchne nám, tím jsem si byl jistý. Prostě uteče a Clint nás tu v záchvatu šílenství všechny pozabíjí.

Jenže on neutekl. Ani se netočil k odchodu, ani nevypadal, že by ho to vůbec napadlo. Podíval se na mě a s očividně nuceným úsměvem kývl. Proč mi sakra dávají všichni znamení, kterým nerozumím? Zhluboka se nadechl a vrhl se do bojujícího hloučku.

Clint se zrovna rozmáchl svou nově nabytou zbraní a Thor měl co dělat, aby stihl couvnout a nepřišel o oko. Útočník hravě ovládal oba konce Žezla a když se zrovna nesnažil ostrou částí někoho seknout, tou tupou rozdával tvrdé rány.

„Nechci ti ublížit," domlouval mu rudovlásek, když se k němu Clint otočil. Nic platné, stejně musel čelit útoku a jen tak tak unikl ráně tupým koncem Žezla. Místo něj to schytal Steve, ale supervoják naštěstí něco vydrží.

Kluk toho využil, z rozběhu padl na jedno koleno a ve skluzu ho sekl čepelí pod koleno. Skluz dokončil a dostal se mu do zad.

„Ale udělám to, jestli budu muset."

Clint nehnul ani brvou. Jeho zranění ho očividně vůbec netrápilo, protože aniž by zkontroloval, jaké poškození napáchalo, sekl po Tonym v brnění tak prudce, že kovový skelet prakticky rozpůlil. Tony uvnitř sice vyvázl bez zranění, ale neuniklo mu, že ostrá čepel jen o centimetry minula reaktor. Ošklivá smrt by to byla. A ještě rukou týmového parťáka!

Rudovlásek se všiml, jak vyjukaně si Tony prohlíží utrpěnou ránu, a povzdechl si spíš sám pro sebe, než že by chtěl někomu spílat. „Ach jo. Vy Midgarďani nic nevydržíte."

Možná nechtěl být kousavý, nebo to prostě v takových chvílích neuměl, tak jako tak ale převzal od Steva úlohu „hlavního zabavovače", aby se mohl Tony uklidit do bezpečí. Prohodil k němu něco povzbuzujícího a vyprovodil ho pohledem, když Tony mizel do dílny vybrat si odolnější oblek. Tahle pozitivní zkušenost bylo to poslední, jak si ho Tony zapamatoval.

Thor se Stevem se dlouho nemohli shodnout, jak se to vlastně stalo. Řekl nějakou kouzelnou formuli? Udělal zase ten trik s rukama, jako když si přivolával ten obouručák? Ať už to bylo jakkoliv, oba souhlasili s jedním – byla v tom magie.

V jednu chvíli je všechny tři ještě modrooký Clint ohrožoval špičatým ostřím a poušel se Thorovi uštědřit smrtelnou ránu, ale vzápětí dostal ránu do hlavy Mjollnirem a protože ani tehdy se nevzdal své zbraně, rudovlasý kluk ho omráčil něčím nepozemským – podle Thora z jeho prstů vyšlehl blesk, zatímco Stevova teorie zahrnovala zaříkávání – a švihem mu vykopl Žezlo z ruky.

Thor měl moc práce s hodnocením obuvnické práce ásgardských řemeslníků, že si nevyšiml, kam Clintova zbraň dopadla. Přímo ke mně.

×

Nemám tušení, co mě to napadlo. Vždyť já vlastně ani nepřemýšlel. Bylo to přirozené. Jen tak tam leželo, přímo přede mnou. Nebyla to myšlenka nebo našeptávání, ale příkaz. 

Sehnul jsem se k němu. A zvedl ho.