díl 1 – The Earl's Crime

Už v předchozím článku jsem psala, jak jsem se vlastně k seriálu dostala a jak do toho celého pasuje Kris – jako poslední puzzlík – tak jde se na to, hm? 

První díl by se dal přeložit jako Hraběcí zločin, jenže mně to rve uši. Uznávám, že Zločin hraběte taky není žádná výhra, ale název bylo to poslední, co mě zajímalo. 

Všimli jste si toho erbu? Francouzské JE CROIS EN MOI znamená „Věřím si“. 

Scénky se čtením Doyla a hned potom zběsilý útěk malého kluka, mě trochu zmátly, protože jsem mezi nimi hledala neexistující podobnost. Až pak, když dva blonďáci začali rozebírat případ vraždy toho kluka, chytla jsem se. 

Jen ještě jedna drobnost – nejdřív jsem měla strašný problém ty dva rozpoznat od sebe. Kris na tom nebyla o nic líp a až pak, když chvilku stáli vedle sebe, jsem jakožto rozpoznávací znak určila ofinu, která spadá jednomu z nich přes tvář. Jméno – Louis.

Ale nebyl to Louis, kdo se pustil do řešení případu z novin. William shnrul všechny oběti sériového vraha... 

A našel společný rys. No není to jednoduché, když se to podá takhle?

A pak se objevil tenhle svatoušek. Albert. 

Od začátku mi byl sympatickej. Šlechtic a hodnej – hotovej ideál. 

Sám od sebe se vypravil za Roddyho tátou, aby vyjádřil upřímnou soustrast nad smrtí jeho syna. A býval by se zúčastnil pohřbu! 

Choval se k němu tak hezky, že snad ani není možný, aby ho ten krejčí odmítnul. Ale stejně to udělal. Proč prostě nedokáže pochopit, že Albert je zcela očividně jinej než stereotyp běžně povrchních šlechticů? Pf, bylo mi toho chudáka líto. Ehm, chci říct obou.

A mezitím... 

Budoucí nemesis největší detektiva v dějinách se vydává do terénu! A velmi úspěšně, nutno říct. 

Will získal další vodítko a voilà –

Albert! Překvapení, Moriartovic bráchové jsou tři. 

Ale moment. Nejsou Will a Louis dvojčata? Sice nejsou úplně identičtí, ale vypadají stejně staří a stejně blonďatí.

Ale zpátky k příběhu. Díky Albertovi a jeho konexím se Will dostává do klubu Gastros – Sám? Vážně sám? Proč nevzal aspoň jednoho bráchu? – a setká se s velmi podezřelým samotářem.

Lord Argleton. Co k němu říct? Pro mě to byl už od pohledu pochybnej cápek. A stoprocentně vinen. 

A taky nebezpečnej. Cestou domů Willa sleduje nějakej jeho bouchač... 

Baf! Že by byl Louis tajnej ninja? 

Takže Will přece jenom nešel sám. Začínám mít pocit, že ti dva si jsou fakt hodně blízko. 

Blížíme se ke konci – Will se prohlašuje za kriminálního konzultanta a nabízí Roddyho tátovi ne tak úplně zákonnou pomstu.

A on přijal. Kris velmi výstižně poznamenala: Ještě aby ne! A zcela upřímně, čekal někdo něco jiného?

Díky týmové práci bratrů Moriartových je záporák po smrti a Roddyho táta vypadá šťastně, ehm, méně nešťastněji než předtím. 

Je konec, ale to vyvolává jednu otázku. Je Will záporák? On přece nevraždil a když se vezme kolem a kolem, byla to jen spravedlnost.