Příliš pozdě
Až pozdě se otočili. Už jsem ho držel v levé ruce, když se po něm začali shánět. Byla to mocná zbraň – to jsem věděl podle toho, jak se s ní Clint oháněl – ale neměl jsem tušení, že funguje i na jiné než fyzické úrovni.
Až pozdě vykřikli. Kámen, nejhorší věc v celém vesmíru, mi slabě zazářil na pozdrav, a pak to udělal. Uvolnil ten blok, který mi byl v mysli násilím postaven.
Vzpomněl jsem si.
Na všechno.
I na něho.
Stál, jen pár kroků ode mě, v ruce zbraň a ve tváři očekávání. Oslovil jsem ho. Jménem, které jsem mu dal sám.
„Fenri?"
Komentáře
Okomentovat
Každý komentář potěší, sušenka odměnou. Kritiky a posměváčky vítáme Thorovým kladivem.